Mezi nejvýznamnější podnikatele Plzně patřil na počátku 20. století Simon (Šimon) Semler (nar. 1854 ve Vejprnicích u Plzně). Začínal ve Stříbře stavbou výdřev v tamních dolech. V následujícím roce po svatbě s Bertou Klauberovou, která se konala v roce 1880, založil v Plzni obchod se sušeným ovocem, luštěninami, topným dřívím a uhlím. Od roku 1893, kdy s potravinami už neobchodoval, se kromě dřeva zaměřil na výrobu a obchod se zbožím zhotoveným z kovu. Ve svých hamrech v Chrástu a Nové Huti u Plzně vyráběl hospodářské nářadí. V roce 1902 zahájil výrobu drátěného zboží v bývalém tzv. Červeném mlýně u Vochova, který předtím koupil. V roce 1905 se prokuristou Semlerovy firmy stal nejstarší Simonův syn Hugo Semler, o šest let později se Hugo i s bratrem Oskarem stali otcovými společníky. V roce 1920 odešel Simon Semler do penze, v následujícím roce zemřel. Firma od roku 1927 rozšířila sortiment o gramofonové jehly, které si získaly oblibu jak pro svou kvalitu, tak vkusnou úpravu krabiček. Ve třicátých letech Semlerovi pod značkou SEM vyráběli například i kancelářské sponky, drátěnky do postelí a drátěné pletivo. Hugo Semler řídil část firmy, která se zabývala stavebním dřívím, Oskar část zabývající se výrobky z oceli.

V roce 1897 Simon Semler s manželkou koupili třípodlažní dům na Ferdinandově třídě (dnes Klatovské) 19. Po smrti Simona Semlera přešel dům v roce 1922 do vlastnictví jeho synů Huga, Oskara a Roberta, jehož podíl o pět let později odkoupili dva starší bratři. V polovině dvacátých let Semlerovi dům rekonstruovali. Plzeňsky architekt Adolf Hrussa, kterého pověřili projektem, upravil schodišťový prostor a zmodernizoval uliční průčelí. Podle Hrussova návrhu vznikla ve stejné době úprava bytu rodiny Huga Semlera, který se nacházel v prvním patře, ve druhém patře bydlela Hugova a Oskarova matka Bertha. V přízemi domu byly kanceláře firmy. Patrně v roce 1930, kdy v Plzni pobýval a pro okruh známých rodiny tvořil Adolf Loos, se Semlerovi rozhodli pro další úpravy domu a bytu. Původně plánovali dle Loosova návrhu dům zvýšit o další dvě podlaží, od čehož ustoupili z finančních důvodů. Loos zde pak v letech 1931–1932 za spolupráce Norberta Kriegera navrhl a realizoval úpravu dámskeho pokoje.

Ing. Oskar Semler (nar. 1882), Hugův bratr, se v roce 1919 v Praze oženil s Janou (Hanne, Hana, Jane) Ledererovou (nar. 1898 tamtéž). V roce 1921 se jim narodil syn Oldřich, o dva roky později Vilém (Will) a v roce 1929 Štěpán. V roce 1932, po zamítnutí záměru nástavby domu na Klatovské 19, manželé Semlerovi koupili zahradní bytový dům na Klatovské třídě 110, při nároží s Hruškovou ulicí. Dům vystavěl v roce 1923 Pensijní ústav pro úředníky Akciové společnosti, dříve Škodovy závody v Plzni. Semlerovi se rozhodli provést jeho přestavbu a zhruba z třetiny objemu domu vytvořit velký vlastní byt. Úpravy byly dokončeny v roce 1934.

Po odstoupení pohraničí v roce 1938 se hlavní továrna bratří Semlerových u Vochova ocitla za československo – německými hranicemi. Oskar Semler se pokoušel výrobu zachránit alespoň demontáží zařízení, za několik dalších měsíců ale bylo zřejmé, že úsilí bylo zbytečné. Po obsazení zbytku republiky německou armádou se v nebezpečí ocitla celá rodina – podle nacistické ideologie měla židovský původ. V roce 1939 Semlerovi svou firmu nuceně prodali Pražské železářské společnosti a rodiny Huga i Oskara Semlerových odešly, za složitých okolností, do zahraničí. Rodina Huga Semlera se přes Švýcarsko a Kubu dostala do Kanady, kde se usadila. Rodina Oskara odešla do Austrálie, kde nabyla v roce 1946 občanství. Železářská společnost do Vochova převedla výrobu z bývalé Hirschovy továrny v Plzni, kterou rovněž pohltila. Po druhé světové válce byla firma znárodněna, po roce 1989 privatizována.