Centrum pro výzkum architektury
První stálé místo pro teoretické studium architektury v regionu nabídne veřejnosti klíčový „exponát“ sbírky architektury ZČG – bytový interiér, jemuž by mělo být navráceno původní prostorové řešení a kde se počítá také s restaurováním dochovaných prvků a obnovou podstatných prvků nedochovaných. V rámci tohoto interiéru se předpokládá také vytvoření expozice s několika náměty – zejména by zde měla být prezentována práce Adolfa Loose v Plzni, názorně vysvětlena problematika prostorového konceptu bytů, přiblížena role architektů-spolupracovníků a investorů jednotlivých zakázek. Zvláštní pozornost by měla být věnována rodině Oskara Semlera, v expozici by měl být přiblížen také příběh domu. Veřejnosti zde bude zpřístupněna vlastní sbírka architektury včetně modelů, které ZČG pořizuje postupně od roku 2010 a systematicky tak buduje řadu, reprezentující stěžejní stavby jihozápadních Čech. Dům by měl být také místem konání přednášek, besed a výstav, předpokládá se rozvinutí doprovodného programu včetně pořadů pro školy, zájmových kroužků pro děti a koncertů.
Rezidence rodiny Oskara Semlera
Mimořádně rozsáhlý několikapodlažní bytový interiér je založen na principu tzv. Raumplanu, čímž je ojedinělý a v regionu zcela unikátní. Koncepcí představuje završení řady bytových interiérů, navržených v letech 1907-32 v Plzni Adolfem Loosem. Dispoziční řešení má přímou návaznost na Müllerovu vilu v Praze, která bezprostředně předcházela a na obou úpravách se podíleli autoři ze stejného okruhu i shodné provádějící firmy. Semlerův byt doplňuje Müllerovu vilu do unikátní dvojice. Odlišuje se přizpůsobením danostem staršího objektu (vytváří vilu v domě) i rozdílným detailním řešením navrženým Heinrichem Kulkou, Loosovým spolupracovníkem a pokračovatelem. Na rozdíl od Müllerovy vily jde o práci až do současnosti prakticky neznámou širší veřejnosti. Objekt, který vznikl jako úřednický bytový dům Škodových závodů, získala v roce 1932 rodina Oskara Semlera a jeho část upravila na své reprezentační rodinné sídlo. Oskar Semler byl jedním z nejvýznamnějších místních podnikatelů. Rodina musela v roce 1939 emigrovat a dům byl zabrán nejprve říšskými a pak československými úřady.
